Léta Páně šestnáctého, kdy v okolí Mariánských Lázní a vsi zvané Kořen divoká příroda hvozdy, kopci a močály vábila, rozšířila se zvěst podivná a nevídaná: že v lesích prý vytryskl pramen zázračný, jenž život prodlužuje, mládí navrací a neduhy těla i duše hojí. Nazván byl ten pramen „Mariánským pramenem“.
Těsně před vypršením času si rodiče vyzvedávají našeho kamaráda Jiřího – i když kulhá, odjíždí s úsměvem a krásnými zážitky! Ale co to? Ještě dva rytíři zůstávají! Rodiče dorazí později, až kolem 13:00 – žádný problém!
Po odjezdu chasy zůstala hradní šatna plná opuštěných pokladů – oděvy a obuv rytířů i dvorních dam, které marně čekaly na své majitele. Neztratilo se něco i vašim dětem?
Zatímco rodiče objímají své unavené, ale šťastné děti a děkují nám osobně za krásné dva týdny, mezi dětmi už teď zní první sliby: „Pojedeme zase, že jo? Za rok na Kořen!“